Soutěžní projekty

Toto vinařství nehledá pocit sounáležitosti napodobováním tradice. Jeho architektura vyrůstá ze samotné podstaty vína — ze vztahu země, času, řízeného procesu a okamžiku, kdy se víno konečně odhalí. Budova je formována jako terén přeložený do architektury: její šikmé roviny sledují svah, klesají ke krajině a způsobují, že velká hmota nepůsobí jako položená na zemi, ale téměř jako by z ní vyrostla.

Rozdíl mezi programy je jasně zapsán do formy. Vysoký, uzavřenější objem obsahuje výrobní, skladové a pracovní prostory, zatímco z něj vystupují nižší objemy pro přijetí, obchodní schůzky a degustaci.

Směrem k těmto prostorům se monolitický plášť postupně otevírá a hlubokými, přesně vyříznutými otvory odhaluje víno, světlo a lidskou přítomnost.

Pohledový beton dodává budově klid, váhu a pocit trvalosti, zatímco patinovaný kov přináší teplo materiálu, který se spolu s architekturou mění a zraje. Tmavé dřevo a sklo zmírňují jejich syrovost, zejména v degustačním prostoru, kde se stavba přibližuje lidskému měřítku. Ve vlhké podzimní krajině, s teplým světlem pronikajícím těžkým pláštěm, působí vinařství současně jako výrobní objekt, dům v lese a tiché místo věnované rituálu vína.